Naše bezodpadový začátky byly dost divoký. Já byla radikální a deprimovaná, Tomáš naštvanej a zpruzenej. 

Všechno to začalo jednou nenápadnou schůzkou a téměř přeslechnutelnou zmínkou “víte, my doma žijeme bez odpadu”. Vůbec jsem nechápala, co tím pani myslí, ale zaujalo mě to, a tak jsem googlila. Našla jsem knížku Domácnost bez odpadu od Bei Johnson. A to byl začátek začátku, nebo konce. Záleží, jak se na to podívám. 

Knížku jsem hned koupila a přečetla jedním dechem. Ano, uznávám, byla jsem s tím otravná, promiň zlato.️ 

Okamžitě jsem doma začala likvidovat všechno, co bylo z plastu, všechno, co bylo toxický, veškerou drogerii a googlit, kde a co budeme nakupovat, objevila jsem Reducu a její skvělou bezodpadovou mapu (Děkuju :) ) a otravovala s tím všechny kolem sebe. 

Jestli to není ve skle tak to nekupuj miláčku!

Až jednou Tomáš říká, “hele buď tu knížku vyhodíš, nebo já to fakt nedám, mě úplně irituje jenom ji vidím!”. To mě dost zasáhlo, byla to taková moje Bible. Tak sem ho poprosila, aby si přečetl jen úvod. A pak mi řekl znova svůj názor. Pokud se ho to nijak nedotkne OK, budu dělat změny u sebe, ale jeho nechám žít si dál svůj život člověka obalového a konzumního. A hádejte. Přečetl, pochopil, ale nic neřekl. Chlap no...a pak ho slyším, jak klukům v hospodě říká “já brčko nechci, hele my teď žijem bez odpadu a bez chemie, Terka se hodně snaží to řešit a mně to vlastně dává smysl.”  Nekomentovala sem to, ale srdce mi úplně poskočilo. Aha, on mě vnímá, on to chápe a bere a já ho miluju. 

Prošli jsem si oba extrémním obdobím. Já vyráběla máslo, mýdlo, sháněla ten nejvíc eko toaleťák, Tomáš se nechtěl po cestě na chalupu stavit ani na benzínce, protože věděl, že bude zase všechno balený. Ale nakonec jsme našli rovnováhu. Látkový plíny jsou pro nás samozřejmost, co můžu nakupuju vždycky bez obalu. Do restaurace jdeme vždycky s krabičkou a s nadšením sledujeme jak se rozrůstá síť Rekrabiček. Ale když máme chuť na nanuka, tak si ho prostě koupíme, ikdyž je v plastu a máslo si normálně kupujeme :D.

Tak v tom jedem spolu už 4 roky a pořád nás baví se předhánět, kdo domu z nákupu přines míň obalů a koho všechno jsme s tím v obchodě inspirovali.

Jen s těma věcma pro psy to byl od začátku oříšek, ale to už je jinej příběh, třeba na příště...